Určitě je znáte. Nic velkého nevytvořili, žijí průměrným životem, nemají sny, ale naopak velmi rádi šlapou po snech ostatních. Nedělají nic proto, aby se dostali z průměru. Když k nim přijde nějaká nová informace, tak jsou mezi prvními, kteří řeknou, že to nebude fungovat - v této oblasti jsou opravdu velmi aktivní.

Nikdy nebyli nositeli jakékoliv vznešené vize, ale jsou mezi prvními, kteří šlapou po vizích ostatních. Nedokáží vidět svůj život dále, než v příštím týdnu každé ráno na „šestku" a odpoledne zpět ve tři. Ale když vás samotné vidí pracovat na něčem, co v tuto chvíli nepřináší téměř žádný významný efekt, pak vás nazývají bláznem, snílkem, pošetilcem.

Určitě víte, o koho se jedná. Pokud jste se o něco již pokusili, pak jste je již poznali. Zloději snů v našem okolí - je jedno, zda se jedná o naši rodinu, naše přátelé, sousedy, známé, nebo kohokoliv jiného. Jsou to prostě ti, kteří mají tak malý mozek (myšleno tak malé a nízké myšlení, bez špetky velkorysosti), že nedokáží vidět v něčem téměř bezvýznamném zárodek opravdové velikosti.

A i to je jedna z příčin, proč se většina lidí tolik drží při zdi. Proč nepřekročí práh své zóny pohodlí. Proč se neodhodlají toužit po něčem větším ve svém životě. Tato většina lidí, není připravena na to, aby se dennodenně střetávala s odmítnutím, aby si nevšímali nechápavých pohledů, aby si šli svou cestou navzdory mnohokrát omílaného „nevyčuhuj z řady".

Přečtěte si také: